Oznámení o úmrtí pana profesora Františka Riegera
Oznámení o úmrtí pana profesora Františka Riegera
Narodil se v Turnově dne 23. 3. 1942, kde po maturitě na gymnáziu v Turnově v r. 1959 nastoupil studium na Strojní fakultě ČVUT v Praze, a kde také studium ukončil na tehdejší Katedře strojů a zařízení pro chemický, potravinářský a spotřební průmysl v r. 1964. Od tohoto roku působil na katedře jako asistent. V roce 1971 obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Vazké proudění v hlubokém šneku“ a do roku 1980 působil na katedře jako odborný asistent. V roce 1979 obhájil habilitační práci na téma „Šneková míchadla“ a v roce 1980 byl jmenován docentem. Jako docent působil na katedře do roku 1989 kdy byl jmenován profesorem. V roce 1988 obdržel hodnost DrSc. za disertační práci na téma „Procesní charakteristiky šroubových rotorů a míchadel“. Od roku 1998 až do roku 2009 zastával funkci vedoucího Ústavu procesní a zpracovatelské techniky, Fakulty strojní ČVUT v Praze, ve které se zasloužil transformaci ústavu v rámci několika mezioborových výzkumných záměrů.
Na dnešním Ústavu procesní a zpracovatelské techniky postupně zajišťoval profesor Rieger profilující předměty oboru, zejména pak Hydromechanické pochody a Přenos hybnosti, tepla a hmoty. Věnoval se především teorii a aplikaci procesu míchání vysokoviskózních a nenewtonských látek a vícefázových systémů, kde dovedl odbornost ve spolupráci všech zaměstnanců ústavu v tomto oboru na špičkovou světovou úroveň. Vytvořil v těchto oborech teoretické základy s vysokou vědecko-technickou úrovní a významně ovlivnil teorii mechaniky v oblasti přenosu hybnosti a hmoty. Rozvinul obor inženýrské reologie s řadou původních výzkumných aktivit.
Je autorem a spoluautorem osmi skript „Hydraulické pochody“, Hydraulické pochody 2“, „Hydromechanické pochody“, „Hydromechanické pochody 2“, „Přenos hybnosti, tepla a hmoty“, „Teoretické základy oboru Přenos hybnosti a tepla“, „Přenosové jevy 1“, a „Základní pochody chemické a potravinářské výroby“. Publikoval více než 120 článků v domácích i zahraničních časopisech, více jak 170 příspěvků na mezinárodních i národních konferencích.
Pro hodnocení vědecké práce profesora Riegera je zásadní propojení badatelské činnosti s pedagogikou a výchovou doktorandů. Byl školitelem mnoha úspěšných doktorandů, kteří navázali na jeho vědeckou i pedagogickou činnost a působí nejen na naší fakultě, ale i na ústavech Akademie věd ČR a ve významných pozicích v průmyslu. Aktivně působil i ve vědeckotechnických organizacích, společnostech a radách. Byl dlouholetý člen hlavního výboru České společnosti chemického inženýrství, předsedal pracovní skupině Míchání při ČSCHI, člen výboru Odborné skupiny reologie České společnosti chemické. Na fakultě pak působil také jako předseda fakultní komise Studentské Tvůrčí Činnosti, člen Vědecké rady Fakulty strojní ČVUT v Praze a byl členem správní rady Zvoníčkovi nadace. Prof. Rieger byl velice aktivní v rámci česko-polské spolupráce v oblasti strojního inženýrství.
Vedle své odborné kariéry patřily mezi jeho koníčky sport (běžky, cyklistika, turistika, plavání, běhání), historie, příroda, hudba a literatura. Ke konci svého bohatého života jej nejvíce naplňovala péče o jeho vnoučata, kterým věnoval všechen svůj volný čas.
Text zpracoval: Jan Skočilas a jeho kolegové z ČVUT.
